Jak poznávám ručně vyrobené výrobky při svém výběru

Při svých cestách po Asii se setkávám s velkým množstvím výrobků. Některé vznikají v malých rodinných dílnách, jiné u zkušených řemeslníků, kteří se svému řemeslu věnují po mnoho let. Na první pohled mohou vypadat podobně, ale při bližším prohlédnutí mezi nimi často poznám velké rozdíly.

Při výběru se proto nezaměřuji pouze na to, zda se mi výrobek líbí. Beru jej do ruky, prohlížím jeho povrch, jednotlivé detaily, spoje i celkové zpracování. U šperků kontroluji zapínání, zasazení kamenů a pevnost jednotlivých částí. U dřevěných soch si všímám řezby, kresby dřeva, stability i toho, jak je zpracována zadní a spodní část. U textilu sleduji materiál, švy, výšivky a celkové provedení.

Drobné rozdíly jsou přirozenou součástí ruční práce

Jedním ze znaků ruční výroby jsou malé rozdíly mezi jednotlivými kusy. Když mám před sebou několik podobných sošek, žádná nebývá úplně stejná. Mohou se lišit výrazem tváře, tvarem rukou, hloubkou řezby, kresbou ornamentu nebo odstínem dřeva.

Podobné je to také u šperků. Přírodní kameny mají rozdílnou kresbu, barevnost i drobné nerovnosti. Ručně vyráběné kovové části se mohou nepatrně lišit tvarem, tepáním nebo zdobením. Právě proto se snažím jednotlivé kusy pečlivě prohlížet a vybírám ty, které mě zaujmou celkovým vzhledem a pěkným zpracováním.

Tyto drobné odlišnosti nevnímám jako vadu. Naopak jsou často důkazem, že výrobek nevznikl jako dokonale shodná kopie a nese rukopis člověka, který jej tvořil s láskou a úctou k řemeslu.

Ne každá nepravidelnost znamená originalitu

Za roky vybírání výrobků jsem se naučila rozlišovat mezi přirozenou nepravidelností ruční práce a skutečně špatným zpracováním. Ručně vyrobený předmět nemusí být dokonale souměrný, ale měl by být pevný, funkční a dobře dokončený.

Drobná stopa po dlátku na dřevěné soše, nepravidelný tah štětce na dekoraci nebo odlišná kresba přírodního materiálu mohou výrobku dodat osobitost. Uvolněná část, prasklina, ostrá hrana nebo nefunkční zapínání však nejsou známkou ruční práce, ale nedostatkem.

Proto každý výrobek před nákupem kontroluji a vybírám jen ty kusy, se kterými jsem spokojená a které bych sama s důvěrou nabídla zákazníkům OrientOko.

Všímám si také materiálu

Mám ráda přírodní materiály a při výběru výrobků jim dávám přednost. Dřevo, kov, kámen, mušle, kokos, kůže nebo ručně vyráběný papír mají své přirozené vlastnosti, a každý kus proto může vypadat trochu jinak.

U dřevěných výrobků sleduji kresbu, barvu, pevnost a celkové opracování. U šperků mě zajímá odstín a struktura kamenů, způsob jejich zasazení i kvalita kovových částí. U textilu posuzuji materiál, pevnost švů, výšivky a celkové provedení.

Někdy mě zaujme dokonale propracovaný kus, jindy právě jednoduchý výrobek, na kterém vynikne přirozená krása materiálu a práce místního řemeslníka. Při výběru se snažím najít rovnováhu mezi vzhledem, funkčností a kvalitou zpracování.

Podle čeho vybírám výrobky pro OrientOko

Při výběru si vždy kladu otázku, zda mě daný výrobek opravdu zaujal a ladí s nabídkou OrientOko. Nevybírám pouze podle toho, co je právě módní. Zajímá mě originalita, kvalita zpracování, původ i to, zda může výrobek svému majiteli přinášet radost.

Mnoho výrobků nakupuji pouze po jednom kuse nebo v malém množství. Často proto vybírám jednotlivě z většího počtu podobných předmětů. Každý vezmu do ruky, porovnávám jej s ostatními a hledám ten, který mě něčím osloví.

Někdy rozhodne krásná kresba dřeva, jindy výraz sošky, zajímavý kámen ve šperku, neobvyklá barevná kombinace nebo drobný detail, kterého si člověk všimne až při bližším pohledu.

Ruční práce má svůj vlastní charakter

Ručně vyrobené předměty pro mě nejsou zajímavé proto, že by musely být dokonale pravidelné. Jejich kouzlo spočívá právě v tom, že na nich můžeme objevit práci konkrétního člověka, přirozené vlastnosti materiálu a tradiční způsob zpracování.

Při svém výběru se proto snažím hledat výrobky, které mají osobitost, jsou dobře zpracované a nejsou anonymní součástí velké série. Mým přáním je, aby si zákazník z OrientOko odnesl předmět, který ho zaujme nejen na fotografii, ale bude mu dělat radost také ve skutečnosti.

Více o tom, jak při svých cestách zboží vybírám a nakupuji, si můžete přečíst v článku Jak cestuji a nakupuji.

Cesty za výrobky jsou pro mě zároveň cestami za lidmi, jejich kulturou, tradicemi a každodenním životem.